Zveřejněná hesla
Akademický slovník současné češtiny je dlouhodobým projektem. Moderní lexikografické dílo však chceme dát uživatelům k dispozici co nejdříve, proto slovník uveřejňujeme postupně po úsecích jednotlivých písmen abecedy. Tyto heslářové úseky jsou zpracované tak, že jednak vždy obsahují slova, která patří mezi 50 tisíc nejčastějších českých slov, jednak zahrnují vybraná vlastní jména a jejich odvozeniny. Kromě toho jsou výběrově publikována i další slova s nižší frekvencí (v heslářovém úseku a až č jsou tato slova zpracována plně s ohledem na finální rozsah slovníku, v následujících úsecích od písmene d dále jsou dočasně zpracovávána v menším rozsahu a zjednodušeně pomocí odkazu na publikované slovo příbuzné).
Souběžně publikujeme i některá další hesla mimo abecední pořadí. Úsek dalších hesel se skládá jednak z položek vybraných tematických okruhů (aktuálně jde o okruhy barvy, čas, koření a pády), jednak ze slov, která byla zpracována jako nedílná součást výše uvedených úseků písmen abecedy. Kromě toho zvláštním způsobem zveřejňujeme skupinu slov souvisejících s pandemií covid-19.
Právní upozornění
Veškeré informace prezentované na tomto serveru jsou autorským dílem ve smyslu autorského zákona. Nositelem autorských práv k těmto stránkám je ÚJČ AV ČR, v. v. i. Jakékoliv kopírování informací zde uvedených je možné pouze se souhlasem autora.
ÚJČ AV ČR, v. v. i., nenese žádnou zodpovědnost za případné škody vzniklé použitím informací prezentovaných na tomto serveru. ÚJČ AV ČR, v. v. i., si zároveň vyhrazuje právo měnit či upravovat poskytnuté informace bez předchozího upozornění.
[daːvat sɪ]
(3. j. dává si, rozk. dávej si, čin. dával si, podst. jm. dávání (si))
sloveso nedokonavé
1. (kdo si dává co {k čemu; na co})
dopřávat si jídlo, pití ap., jíst, pít:
dávat si jogurt
dávat si k snídani kávu s mlékem
K obědu si obvykle dávám polévku.
Číšnice si dávala cigaretu.
2. (kdo si dává INF)
zajišťovat si vykonání nějaké činnosti:
dávat si opravit pračku
Krasobruslaři si dávají šít kostýmy.
3. kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
domlouvat si schůzku ap.:
dávat si dostaveníčko
Lidé si dávají sraz na náměstí.
4. (kdo si dává co {s čím})
věnovat něčemu zvláštní pozornost, úsilí:
dávat si práci s tříděním odpadů
S příchodem nového roku si dáváme různá předsevzetí.
5. kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
vykonávat nějakou činnost:
dávat si trénink trénovat
Dávám si procházku po městě. procházím se
◊ (dávat si) bacha na pusu / jazyk / hubu kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
dávat si při hovoru s někým pozor, být opatrný, nevyjadřovat se (příliš) otevřeně
◊ dávat si do nosu expresivní
◊ kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
dopřávat si velké množství jídla, alkoholických nápojů ap.
◊ dávat si do těla expresivní
věnovat se fyzicky namáhavé aktivitě, krajně se unavovat
◊ dávat si na něčem / s něčím záležet
věnovat něčemu velkou péči, pozornost, úsilí ap., dělat to co nejlépe
◊ dávat si na někoho / něco (velkého) bacha / majzla kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
být opatrný, ostražitý, chovat se obezřetně, náležitě
◊ dávat si něco / někoho do štítu
1. stanovovat si nějaké heslo, zásadu ap. a řídit se tím
2. pojmenovávat organizaci, spolek ap. podle něčeho, někoho
◊ dávat si oraz / voraz kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
na určitou dobu se přestávat věnovat nějaké činnosti, odpočívat
◊ dávat si pohov kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
polevovat v činnosti, odpočívat
◊ dávat si (s něčím) načas / na čas
dělat něco (nepřiměřeně) dlouho, nepospíchat, nespěchat s něčím, odsouvat splnění něčeho
dokonavé k 1–5 → dát si 1–5
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
